Jdi na obsah Jdi na menu
 


Barvičky

25. 2. 2007

Z plechové krabičky

vyndávám barvičky

Každá jak kamínek

pocitů, vzpomínek

          ---

Žlutá co od sluníčka

paprskem pohladí ti líčka

A červená, dřív než bys řek,

nakreslí spoustu berušek

 

Modrá jak moje peřina

a v ní se krásně usíná

Bílé jsou vločky sněhu

probouzí ze sna něhu

 

Zelená louku rozkvete

jen si té krásy všimněte

Hnědá, co soví pírka mají,

ta moudrost v sobě neutají

 

A černá barva do sametu

zahalí tvoje smutky světu

než růžová ti zavoní

křehkými kvítky jabloní

          ---

Na stole dvanáct barviček,

chci smutky zamknout na klíček

a tak tu kreslím obrázky

v odpověď dávám otázky

 

Jen občas mrak se přižene

pak pastelky jsou zamčené

a liják ničí bez citu

pár malůvek co leží tu

 

Tuhle mi ale jedno mrně povědělo:

Tak, slečno, přestaňte už krčit svoje čelo,

vždyť všechny tyhle pastelky

jsou na světě i pro velký

 

A tak si čmárám obrázky

ze snů tu předu provázky

svou touhu beru do dlaní

a v srdci chráním svítání