Jdi na obsah Jdi na menu
 



................................... moře .............
moje znovunalezená konstanta, mantra, a zaklínadlo znící: .........."PROTOŽE MOŘE" ......
Nikdy nepřestanu toužit..... snít ..... tesknit po něm .....



zlatíčko Ivanka mě vzbudila v nesmyslně noční hodinu – ve ¾ na pět – takže díky ní jsem měla možnost uvidět tuhle nádheru!
Z jedné strany: - nad mořem vycházel žhavý kotouč slunce, z druhé strany: - nad pevninou temná noc jen zvolna a lenivě ustupovala ranímu šeru a
na obloze zářil jasný měsíc. Fotka by tohle nepobrala, nevešlo by se to na ní. Takže zaplaťBůh za tuhle videosekvenci….




šero….
ticho….
........Klid….
ani hlásku……
Bledě narůžovělý pruh světla nesměle lemující temnou hladinu moře….…
ticho….
jen kdesi na obzoru světla přibývá.…
........Neklid ve vzduchu….
tušení zázraku …..
Všechna energie soustředěná v jednom jediném bodě za obzorem………
vteřinu před jeho rozpuknutím se celá scenérie mění jako lusknutím prsty
kdesi se začnou ozývat první ptáci ....
pár mořských racků přeplachtí nad mořem ….
Světla stále přibývá…..
V magickém bodě nad obzorem se vyhoupne vršek žhnoucí rudé koule
téměř plynulým pohybem stoupá vzhůru
narudlé paprsky narýsují přímku uprostřed vodní hladiny
Obrovský kotouč, nyní už téměř vypálený do běla se šplhá výš a výš nad hladinu

Zrození nového dne…..




....PROTOŽE MOŘE....



Obrazek


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

šplouchání...

(Franta R., 29. 6. 2008 19:58)

Než jsem odroloval dolů, ta mě držel strach, že mi tu něco šplouchá...asi na maják...:-)